Foto: z otevřených zdrojů
Psychologové radí rodičům, aby se naučili respektovat vlastní dítě, zejména ve vyšším věku.
Rodiče vždy doufají, že se jim ve stáří dostane stejné péče, jakou věnovali svým dětem v dětství. Často se však stává, že se dospělé děti odstěhují na druhý konec země a rodičům se z vlastní iniciativy ani neozvou.
Téměř vždy je to důsledek chyb, kterých se dopustili sami rodiče, ať už ve výchově, nebo v přístupu ke svým již dospělým dětem. Publikace Yourtango s odvoláním na certifikované psychology uvádí příklady chování rodičů, které způsobuje, že se dospělé děti snaží zpřetrhat veškeré vazby.
- Porušování osobních hranic. Licencovaná manželská a rodinná terapeutka Angela Sitka uvádí, že je běžné, že se lidé brání narušení osobního prostoru. Pokud je narušitelem blízká osoba, často je jedinou možností ochrany fyzický odsun o několik set kilometrů dál.
- Nevyžádané rady. Doktorka Elizabeth Scottová upozorňuje, že lidé mohou brát jako osobní kritiku rady, jak situaci řešit. I když za takovou radou není skrytá kritika, může se stát problémem, když je jí příliš mnoho.
- Vnucování pocitu viny. To je jedna z nejhorších věcí, které mohou rodiče svým dětem udělat. Kendra Cherryová, odbornice na psychosociální rehabilitaci, upozorňuje, že dospělé děti si mohou být zcela vědomy, že je na ně tento manipulativní nástroj uplatňován, a budou se snažit jednoduše přerušit veškeré kontakty s rodiči.
- Přehnaná emocionální reakce. I dospělé děti často potřebují podporu svých rodičů. Vše je však v pořádku, když je všeho s mírou. Pokud se dospělý syn nebo dcera podělí s rodiči o běžné stížnosti týkající se práce nebo vztahů a dočká se přehnané reakce typu: „Tvůj příběh nás velmi rozesmutnil“, způsobí to, že dítě zareaguje opačně – své problémy skryje, aby rodiče netraumatizovalo.
- Nerespektování výběru partnera. Jednou z nejhorších věcí, které mohou rodiče dospělých dětí udělat, je posuzovat partnerovu volbu, natož k ní projevovat neúctu. Jedna věc je, když rodiče dávají dospívajícímu dítěti rady ohledně vztahů, ale úplně jiná věc je zasahovat do osobního života dospělého člověka se zralým pohledem na svět.
- Přenesení rodičovské zodpovědnosti na děti. Někteří rodiče vnímají své nezletilé děti jako jakýsi obslužný personál, na který lze přenést všechny povinnosti v domácnosti – úklid, vaření, péči o mladší děti. Zapojení dětí do domácích prací obecně je sice důležitým prvkem výchovy, ale je důležité to nepřehánět. Psycholožka Dr. Kate Eshlemanová upozorňuje, že přetěžování dětí domácími pracemi v nich vyvolává pocit odporu, protože už v raném věku dítě ví, že by nemělo dělat všechno za rodiče. Není divu, že v dospělosti přestane s rodiči komunikovat.
- Zacházení s dospělým dítětem jako s batoletem. Vztahy mezi rodiči a dětmi se musí v průběhu jednotlivých životních etap vyvíjet a měnit. Pokud se však rodiče nadále chovají k dospělému dítěti, jako by ještě chodilo do školy, vyvolává to nelibost. Doktor Jeffrey Bernstein zdůrazňuje, že rodiče se musí naučit důvěřovat rozhodnutím svých dospělých dětí.
